Legionářský ešalon dorazil do Liberce

Šel jsem se na něj 10. 6. 2015 podívat na liberecké nádraží. Dnešní generaci připomíná slavnou cestu ruských legií, které po bojích uprostřed Ruska opanovaly Transsibiřskou magistrálu a vrátily se roku 1920 do svobodného Československa. Stál na nádraží, nově postavený v roce 2015 z vyřazených vagonů. Zrekonstruovala ho Československá obec legionářská a projekt Legie 100.

Krom řadových těplušek, ve kterých legionáři spali, je v něm sanitní vagon, kde jsou medicinské přístroje tehdejší doby, prodejní, krejčovský a poštovní vagón. Jsou zde figuriny vojáků v letní uniformě. Zimní zahrnuje kožich, papachu a láptě, speciální boty. Kolem vlaku obchází zdravotní sestra a hlídkující vojáci v dobových uniformách, v zdravotním vagonu jsou příkazy lékařů, kteří jsou tam vyfotografovaní, ve štábním vagonu jsou mapy. Nejvíce mě zaujal bojový vagon, měl dvojité stěny, mezi nimi nasypané kamenivo, byl vybaven několika těžkými kulomety a na čelní straně stálo malé dělo. Na plošinovém vagonu byl připevněný obrněný vůz z té doby, když zasahoval do boje, mohl sjet dolů do terénu. V jednom vagonu byla zachycena historie československých legionářů, italští, francouzští a ruští legionáři ve svých uniformách. Manželčin děda bojoval na italské frontě, našli ho podle jména a data narození. Až se dostaneme k fotografiím, pošleme jeho digitální podobenku do kartotéky, kterou vede Československá obec legionářská.

Lokomotiva v Liberci nestála, ve vlaku obvykle jela jako druhá, před ní byl vagon, který zachytával na trati nejrůznější překážky. Vedle v bývalém nádražním skladišti je výstava velkoformátových fotografií a ještě německý obrněný vůz. Zachycuje celou anabázi československých legií. První bojové střetnutí s Němci u Bachmače, po boku Rudé armády. Pak se jejich cesty rozdělily, legie bojovaly proti tvořící se Rudé armádě. Československé legie tvořily největší organizovanou sílu, dobyly Kazaň, zmocnily se ruského zlatého pokladu a právě ve vlacích držely celou Sibiř až do uzavření míru roku 1920. Četl jsem zvláštní stostránkové číslo Historie věnované legiím a v minulém roce vyšel román Dalibora Váchy Červenobílá, volně zachycující osudy generála Rudolfa Medka, který celou anabázi absolvoval, známého z prvorepublikové literatury.

Legiovlak po kratších zastávkách bude od 15. do 28. 6. v Hradci Králové a od 1. 7. do 26. 8. v Praze. Poprvé máme možnost vidět po 100 letech opravdový ešalon.

Otto Hejnic

Napsat komentář