Kdyby 1000 klarinetů devadesátníka Jiřího Suchého

Jel jsem 11. 11. 2021 do Prahy do divadla Semafor, na Jiřího Suchého osobně. Dvakrát mi představení přetrhl covid, potřetí vcházím do dnes dejvického Semaforu, lístky mi trhají dívky v cylindrech. Na sloupech bývalého kina jsou úryvky známých písniček. Jak čtu v programu, hru, kdy se zbraně změní na hudební nástroje, úplně prvně uvádělo Divadlo Na Zábradlí v roce 1958. Pamatuji si stejnojmenný film Jana Roháče a Vladimíra Svitáčka z roku 1964. Waldemar Matuška, Eva Pilarová, Karel Gott, Hana Hegerová, které všechny čekala závratná kariéra, nám dnes mávají z obláčku, zatímco Jiří Suchý s nespoutanou Jitkou Molavcovou z jeviště stále trousí svoje vtipy.

Scénář Kdyby 1000 klarinetů se postupně vyvíjel, píseň Nebuďte mě zůstala z roku 1958, Láska, to jsou jen písmena od Jiřího Šlitra také, z filmu pocházejí od stejného autora skladby Dotýkat se hvězd, Babeta a Tereza. Z druhého provedení z roku 1980 je Ada Ferdinanda Havlíka, skladbu Jaroslava Ježka  A týden uplynul z roku 1937 hraje kapela. Třetí premiéra byla roku 2013.  Nepoznal jsem šanson Hany Hegerové, dvojice Jitka Molavcová a Jiří Suchý bere životní téma s nadhledem, ne tak tragicky.

Inscenace se rozjíždí pomalu. Jiří Suchý v roli Artura bere všechno na sebe, hraje, zpívá, chtěl by pobíhat, ale nemůže, šourá se a najednou řekne vtip, který Jitka Molavcová svým nadšeným, ale nejistým způsobem rozjíždí. Molavcová v blyštivých šatech i s helmicí na hlavě a s groteskními nárameníky stále působí, že se chce nějaké pravdy dobrat. Humor těch dvou připomíná uplynulý lepší svět na pozadí jednoduché armády, která ztratila účel, horní a dolní část výstroje k sobě nepasuje, nosí se americké, ruské, československé, anglické a wermachťácké helmy. Kostýmy i scéna jsou jako obvykle navrženy všeumělcem Jiřím Suchým.

 Všichni účinkující jsou zároveň muzikanti. Michal Stejskal, jeden z hlavních představitelů, hraje na trubku, Felix Slováček jr. na klarinet a stihne jednu scénu. Hezká Tereza, kterou ztvárnila Magdalena Jedličková, se zbaví obdivovatele polibkem, po kterém mu ale řekne Na rozloučenou, rychle pospíchá, aby byla jako pozounistka na svém místě v kapele. Jinak pěje v triu s tenorsaxofonistkou Veronikou Tichou a altsaxofonistkou Eliškou Hurábovou. Na sax hraje také David Vrobel, na piano a akordeon Jakub Přibyl, na kytaru Vladimír Vandrovec, na baskytaru Jan Střížovský a  bicí obstarává Petr Zimák.  V dětské roli Viktorie dobře zpívala Natálka Stejskalová a malou Babetku

předvedla Lucie Tucháčková.

Byl to hezký večer, Jiří Suchý díky bohu vydržel, na rozdíl od slavnějších kamarádek a kamarádů stále baví své početné publikum, po klanění se zůstal s Jitkou před oponou a zazpívali si sami dva duo bez doprovodu.

Otto Hejnic

Comments are closed.