Mučedník Maria von Mayenburga a Martina Tichého

Malá scéna Divadla F. X. Šaldy byla brána jako protiváha velkého jeviště, na něm jsou velké inscenace, expresivní Malé divadlo naopak nabídlo šokující představení, po kterých divák nemohl usnout, např. inscenaci Tvář v ohni od Maria von Mayenburga, kterou režíroval v roce 2010 Martin Tichý. Letos se s Mučedníkem od téhož autora vrátil.
Hraje se v aréně, hru, která měla premiéru v roce 2012, přeložila Kateřina Bohadlová, autorkou realistické výpravy je Jitka Fleislebr, hudbu složil Christian Fischer z Německa.
Continue reading

Fotograf Michael Čtveráček vystavuje v liberecké galerii Lázně

 

Výstavu Ke světlu – Obecné principy představuje Michael Čtveráček od 21. 9. do 31. 12. 2017 v galerii Nika, v budově Lázní.  Je založena na paradoxu, maxiformátové  černobílé fotografie jsou pojímány zespoda, od země, jen někdy je nad nimi  spleť větví, maximálně kmenů stromů, zelený svět se dere vzhůru, kroutí se a proplétá. Je to ve fotografii nový nezvyklý přístup, pojmenování jednotlivých druhů rostlinstva chybí, je to zvětšenina drobného, málo známého, něčeho, co žije  vedle nás, ale čeho si nevšímáme. Je to minimalistická podoba daného výseku pradávné přírody, zdánlivého chaosu,v němž si autor všímá bohatosti kompozičních motivů v lesním porostu, směřujících za světlem. Na bázi krajinářské fotografie vzniká něco zatím nepovšimnutého, archaického, co existuje mimo čas.  Maxifotky doplňují snímky menší, ale stejného obsahu.

Michael Čtveráček (1971) vystudoval fotografii na FAMU, v minulosti fotil převážně budovy, například v Ročenkách liberecké architektury, v cyklu Ke světlu pozoruje přírodu z podhledu. Navazuje na fotografické dílo svého otce, Karla Čtveráčka,  které prohlubuje a završuje. Fotografuje, co všechno známe, ale nikdy jsme si zobrazeného pořádně nevšimli. Nutno vidět.

Otto Hejnic

Grafik Rudolf Jakubek a Metznerbund

Grafik Rudolf Jakubek
Liberecká Galerie Lázně vystavuje 21. 9. až 31. 12. 2017 část souboru z Regionálního muzea v Teplicích. Německočeský umělec (1902 – 1968) patřil k expresivním realistům a dokonale zvládl grafické řemeslo. Vedle autoportrétu kreslil hlavně ilustrace ke knihám, uvedené jsou Tři přadleny bratří Grimmů, a další biblické, mythologické či pohádkové příběhy, v příhodách Nymf a Satyrů se sexuální fantazii meze nekladou. Rudolf Jakubek byl po druhé světové válce odsunut, jeho ironické dílo má i po letech moderní tvářnost, přesvědčte se sami.

Metznerbund, dějiny uměleckého spolku 1920 – 1945
V podbazénové hale galerie Lázně jsou od 21. 9. do 31.12. vystaveny artefakty uměleckého spolku Metznerbund. Jde o díla národnostně členěná, po výstavě Mladí lvi v kleci uvidíte dosud neprezentované obrazy, kresby a plastiky německých výtvarníků žijících v předválečném Československu, ale po válce odsunutých, jako byl např. Karel May, Richard Felgenhauer, Franz Jägr či Karl Krattner a další.
Continue reading

Liberecká galerie Lázně uvádí tři známá jména

Výstavu Giacometti – Picasso – Chirico ze sbírky mnichovského sběratele Helmuta Klewana jsem viděl až koncem září, myslím si, že je nutno ji navštívit, i když končí 1. října 2017. Na 150 obrazů, grafik, soch a nejrůznějších artefaktů většinou menšího formátu shromáždil Helmut Klewan ve své malé galerii.
Continue reading

Omluva ze schůzky Rady OS a jihočeský F. Tylšar

Schůzka Rady OS 12. 9. 2017  ve 14 hodin v nejvyšším patře nákupního centra Flora,  v Praze na  Vinohradech, se koná bez mé účasti, omlouvám se, budu v Řecku. Ota Hejnic

Spřátelil jsem se ve Veselí nad Lužnicí s Fandou Tylšarem,  zástupcem Hanky Honsedlové z Jihočeského  klubu Obce spisovatelů,  je šéfredaktorem tištěného  Literárního fóra, které je  velkého formátu, je černobílé a má 48 stran, vychází na finanční pomoci Jihočeského kraje. Stáhněte si jeho  elektronickou verzi na blogu JčKOS: http://spisovatelejih.blog.cz.

Eventuelně můžete dostávat jejich novinky, co se Budějicích, Písku, Vodňanech a pod děje,  napište odpověď na e mail profandu@centrum.cz.,

Zdraví   Ota H.

Liberecké rozhovory Jana Šebelky

Vychází zajímavá kniha, která zachycuje životní příběhy deseti osobností našeho Libereckého kraje. Samostatně vyšlo Byl jsem Tobruckou krysou, zachycující tehdy sotva zletilého Stanislava Hněličku na jeho pouti Němci obsazovanou Evropou do severoafrického Tobruku, později do Danquerku a do nového Československa, zkrácená verze zabírá 88 stran. Novinář a spisovatel Jan Šebelka své rozhovory většinou psal pro Kalmanach, almanach Kruhu autorů Liberecka, před sedmi až patnácti lety, pohromadě je vydává až nyní, silné lidské příběhy obstály. Tázaní jsou o generaci starší, autor zachycuje jejich prvorepublikové útlé mládí, německou okupaci, střety s totalitním režimem a hledání smyslu uprostřed nově se tvořící skutečnosti.

Continue reading

Rigoletto Giuseppe Verdiho a Oldřicha Kříže

Roku 1851 složil Giuseppe Verdi operu Rigoletto na libreto Franceska Maria Piaveho, jež bylo inspirováno hrou Viktora Huga Král se baví. Rigoletto patří k zlatému opernímu základu, který se stále hraje, má známou árii Vévody Ach, jak je měnivé, to srdce ženy a romantický, ale uvěřitelný děj. Režisér Oldřich Kříž, původně barytonista, nemá touhu něco úplně nového vytvořit, dává přednost zavedenému dílu a vychází z jeho základních předností. Většina hlavních rolí je zdvojena, případně ztrojena, tím se dostávají do obsazení i méně známí pěvci a je zajištěn hladký průběh představení.

Continue reading

Don Juan – Tomáš Svoboda dle Moliéra

Dona Juana zpracoval Tomáš Svoboda vskutku netradičně, téměř 400 let starý původní Moliérův text převedl do současné mluvy přicházející generace. Don Juan (Tomáš Impseil) je někdo důležitý, obecně známý, výjimečný a režisér Sganerelle (Tomáš Váhala) o něm natáčí film. Tak začíná divadelní scénář, uváděný na Divadle F. X. Šaldy v Liberci, dá se říci, že z původního Moliéra nezbyla jediná věta, ale zůstal zachován smysl inscenace. Riziko převést děj do dnešních dnů a zároveň udržet, oč v něm běží, se kupodivu povedl. Tomáš Svoboda byl i režisérem inscenace. Měla premiéru 21. dubna 2017, viděl jsem představení 24. května.

Continue reading

Čtení, hraní a zpívání v Mirovicích

26. dubna 2017 je poslední čtvrtek v měsíci, a tak jedu z Liberce do Mirovic v píseckém okrese, předvést se. Akci má na svědomí brácha Jirka Hejnic z Příbrami a Michal Filina, vedoucí hudební školy v Rožmitálu, kteří budou hrát bez zesilovačů a akci s paní Lenkou Vlkovou vyjednali. Brácha bere akustickou kytaru, Michal táhne akordeon. Bereme ještě kamaráda geologa Edu Straku. Knihovna, kde máme hrát, je kousek za náměstím, v 1. patře. Vítá nás knihovnice, paní Lenka Vlková, která napekla haldu cukroví a umístila je na stolech. Mirovice jsou zhruba velké jako Osečná, kde přišlo lidí hodně, ale v mých knížkách není o Mirovicích a o kraji kolem zmínka!
Continue reading

Básně Kláry Fialové

Dr. Harák mi předal básně své studentky Kláry Fialové. Studuje bohemistiku v Ústí n. L. a bydlí v Mimoni.  Víc jsem z něj, vzhledem k jednání Rady Obce Spisovatelů, nedostal. Myslím,  že po delší době tiskneme verše, Zániky  Kláry Fialové, které mají  vnitřní hodnotu, a tak obvyklý medailonek otiskneme, až nám autorka pošle něco dalšího.

Ota Hejnic

Continue reading