Josef Král – napsali o mně

Uvádíme  ohlasy osobností, jejichž díla  si  vážíme: 

Spisovatel Bohumil Hrabal:  „Ve vás  je  to  psaní  jako v koze! Vaše druhá knížka Hranaté míčky s hřebíčky II. je lepší než ta první. Připomínáte mi Eliota spojením citové naléhavosti s intelektuálním přístupem.“  (1984)

Básník Miroslav Holub: „Jak tak čtu Vaše texty, můj vlastní vnitřní proud se jim jednak s libostí oddává, jednak tu a tam poustrne nad dávno kladenou a opakovanou otázkou, co vlastně je, co není, co má být a co nemá být (publikovaná) literatura. (…) Slovem, moc Vám děkuju, početl jsem si a počítám si (…) Nadto je to  nějak silně místní a tuzemské, v oblasti Hrabalově či Oty Pavla, a kolik že máme Hrabalů? (…)  dávám si  Váš svázaný text s akvalážemi do knihovny jako hotovou knihu a podíl české literatury, hned vedle svrchu zmíněných. Takže už jsme na jednu samotu dva.“ (1984)

Básník Emil Juliš:Kniha mě opravdu „vzala“ a „zadřela se“.  A to o mnoha knihách říct nemohu. Ty jsi absolutně autentický a otevřený –  dalo by se dokonce mluvit o antiliteratuře. Je to výpověď v pravém slova smyslu, konfese bez konfese –   ta je skryta za slovy za texty. Od banality, vulgárnosti k Modré  planetě, smrti a  věčnosti… takovýhle  průzkum sama sebe, svých  blízkých, prostředí,  života, snů,  jejich  vzájemného  prostupování, to mne opravdu okouzlilo. Ne že by tam  nebyly  věci, které považuju  za slabší, ale  to  jsou nepatrná místa. Už sama  koncepce  psaní,  myšlení  je  šokující.“ (1984) 

Václav Nývlt, filmový  dramaturg a scenárista:  „Ty vaše  nelítostné  výpravy do osobní samoty  mají nejen  verbální bohatost  obrazných  příměrů, ale  především  zvláštní dar  trpkého sice, avšak  nesentimentálního sebepoznání, jaký  je dán málokomu a  málokdy. Dokonce si  myslím, že  při jisté  koncentraci  textu, kterou by se  usměrnila  jeho nahodilá a  příliš spontánní  bezbřehost, by bylo možno důmyslnou kompozicí se dobrat  tvaru, který  by skýtal  možnost  nekonvenčnímu  filmovému  vyjadřování, v němž by slovo a  obraz v nečekaných  kontrapunktech vytvářely  náladu  zvláštního  disharmonického  napětí.“  (1985)

Jiří Pechar, literární teoretik, překladatel a filosof   :Každý z těch  hranatých  míčků  je opravdovou  básní  v próze, v níž vnitřní souvislost  textu  je dána i nenápadnými  metaforickými vztahy, a  zároveň  z knihy  vystupuje velmi  sugestivně obraz života  našich dnů,  vnímaný  sensibilitou mimořádně  citlivou. Tu a  tam   je  místo, které  pro  mne  zůstává  nejasné, ale to  je  v souladu s vaší  poetikou, která chce, aby  text  zůstal  zakotven v zkušenosti  naprosto  osobní –  kromě toho  je  možné, že i taková  místa  by se   vyjasnila  při opakované  četbě, k níž kniha skutečně  vybízí. I ten  výtvarný doprovod  je s textem  v dokonalém souladu.“  (1986)

Ludvík  Vaculík, spisovatel: „Čtu Vaše knížky, je to  fascinující  čtení. Myslím, že tímto jste se dost silně uvedl…“  (2010)

Ladislav  Michálek, přítel  a  „dvorní“ fotograf  Bohumila  Hrabala a Vladimíra Boudníka: „K Vašim textům… není to jednoduché počtení. Připomíná  mně to Hrabalovo, že je třeba si vybrat vždy jen pár vět do zobáčku a  převalovat si je, přemýšlet o nich. Mohu jen  napsat, že pana Hrabala, tak jak jsem  jej poznal, tak jej poznávám i při čtení Vašeho Střemhlavého letu. A obrazový doprovod mi zase svojí jemnou  barevností  vyvolává vzpomínky na přítele Vladimíra Boudníka. Držím palce a přeji DLOUHÁ LÉTA.“  (2010)

Božena Šimková, spisovatelka:  „Ty dvě Tvoje  knížky mám, už dávno, snad si  ještě vzpomeneš, jak  jsem  byla nadšena. Zaslouží si vyjít mezi lidi, třeba jich nebude zprvu nějak moc, ale ti, kteří hledají v knize krásu a myšlenku, si je najdou.“  (2010)

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>