Kalmanach 2016/2017

ÚVODEM / Psal se rok 2003, bylo krátce před Vánocemi. Kruh autorů Liberecka vydal první velký sborník prací autorů žijících v tomto regionu s názvem Kalmanach.
obalka-kalmanachuUběhlo třináct let a vy, milí věrní čtenáři, držíte v ruce jeho desáté číslo. Jak se říká, neuvěřitelné se stalo skutkem. Podívejme se krátce na preambuli, s níž jsme vydávání Kalmanachu začínali: „Kruh autorů Liberecka je občanské sdružení, které vzniklo v roce 1999. Sdružuje publicisty, spisovatele, historiky, překladatele, výtvarné umělce a teoretiky umění v rámci Libereckého kraje… Mimo jiné aktivity se chce presentovat velkým almanachem, jenž by měl představovat Liberecký kraj z hlediska historického (tradiční soužití Čechů a Němců), geografického, etnografického, uměleckého atd.
Formát celobarevné ročenky je A4, počet stránek 100 až 150, počet výtisků jeden až dva tisíce. Výsledkem projektu bude profesionální médium, které by mělo vycházet každý rok… Vydání Kalmanachu a další aktivity Kruhu směřují k pluralitě názorů, k rozšíření publikačních možností zdejších umělců, k objevování zajímavých lidí a souvislostí. V neposlední řadě by měla činnost občanského sdružení navázat na předválečné kulturní tradice Liberecka a probouzet v jeho obyvatelích pocit sounáležitosti s místem, které většina původních obyvatel musela po konci II. světové války nedobrovolně opustit.“ Kdo četl alespoň některé z devíti předchozích čísel, může posoudit, jak se editorům a desítkám autorů Kalmanachu dařilo během třinácti let tuto myšlenku naplňovat.
K desátému číslu. Tak jako v předchozích se v něm věnujeme česko-německým vztahům. Například se v úvodní stati Uwe Kahl zabývá Poklady českého původu v knihovně ChristianaWeiseho v Žitavě. Tématem se zabývají iMarek Sekyra s Otokarem Simmem a Tomášem Cidlinou, kteří přinášejí ukázky z tvorby německých předválečných spisovatelů (Lužické květy – Tři autoři z chystané antologie), do česko-německých vztahů patří mimo další i překlady dvou kratších próz „básníka Jizerských hor“, po válce odsunutého Gustava Leutelta. V hlavním příspěvku Kalmanachu 2016/2017 se věnujeme básnířce a malířce Haně Fouskové, která podlehla na konci roku 2015 rakovině. Jde o souhrn vzpomínek, rozhovorů a recenzí na její výstavy a knihy pod názvem Po horách chodí démoni a lákají mě k sobě. Dalším rozsáhlým materiálem připomínáme kulaté výročí katastrofy na Bílé Desné (Sto let starý příběh protržené přehrady). Víc než polovinu nejnovějšího sborníku zabírá literární tvorba prozaiků, překladatelů a básníků. Zde bychom chtěli upozornit na dva kriminální příběhy Štěpána Kučery (V království Urubů) a kapitolu Praha nepatřičná divadelní novely Nářky starého herce Milana Exnera. Zajímavý pohled také přináší korespondence Josefa Krále se slavným švédským spisovatelem slovenského původu Vladimírem Oravským nebo reportáže Marka Řeháčka ze zimních návštěv Rujány.
Výborných textů je však celá řada a my rádi necháme na čtenáři, aby sám posoudil, co nového a zajímavého se z něj dozvěděl a nakolik se celý Kalmanach s číslem deset podařil. Doufáme, že snad jako v minulosti zklamán nebude.
editoři Luboš Příhoda a Jan Šebelka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>