Jiří Janáček – ukázky z tvorby

Ukázka z knihy pohádek Kašpárkoviny, napsaná  na motivy loutkové hry Jaroslava Průchy)
Nakladatelství Bor 2011
Ošizený hastrman

Na louce nade mlýnem spal „pod širákem“ Kašpárek. Slunce jej probudilo do modra dne. Protřel si oči, posadil se, protože slyšel  podivné hučení a klapání. Když se rozhlédl, pochopil. Mlynář vytáhl stavidlo a z náhonu se nedočkavě valila voda na mlýnské kolo, které si začalo poklapávat. Za panem otcem, jak se majiteli mlýna odedávna říkalo, vyběhl z domu malý synek.
     – Pavlíku, drž se dál od vody, víš, že hastrmanovi se líbíš, káral kluka pan otec a šel pozvolna za svou prací.
    Ale Pavel neposlechl. Stále jej něco táhlo k vodě, která vesele poskakovala přes mlýnské kolo, stříbřité kapky osvěžovaly vzduch. A což teprve stavidlo, za ním se mrskali líni, okouni, kapříci. Občas byla k vidění i štika, která je proháněla. Sem tam poskakovaly žáby. To byla jiná podívaná než rybičky v akváriu. Koupili mu je, když měl tak rád vodu a ryby, ale nebylo to ono.
     Kašpárek vše bedlivě pozoroval. Zaznamenal, jak se Pavlík pomalu blíží k náhonu. Neušlo mu ani, že se tam na stavidle usadil zelený mužíček a pobrukoval si stále silněji“
- Pavlíku, Pavlíčku, mám tu zlatou rybičku.
- Už ať jsi, kluku, od té vody, křikl Kašpárek.
Pavel se lekl a rozhlížel se, kdo ho napomíná. Kašpárka poznal hned.
… [ více ] …

Tři železné kruhy
(Zamyšlení nad osudovými proměnami Karolíny Světlé)

Nazí přicházíme na svět, čistí v pravdě, se zbytky povah předků, abychom se tu utkali s dobrem i zlem. Tak se také mezi svými objevila Johana Rottová, dcera českobratrských potomků po otci a po matce napájena zbožností svých babiček od Svaté Hory. Přišla na svět 24.února 1830 v pražské Poštovské ulici, kde později se svou mladší sestrou Žofií poznávala záhadná zákoutí i temnoty půd otcovského domu. Zprvu veselá, rozverná, fantazií překupující, později pomalu spoutávána měšťanskými šatičkami poslušných děvčátek, později usměrňována při společenských setkáních nepsaným řádem mravů měšťanských panen, až konečně provdána za muže počestného zaměstnání a dobré pověsti. Přísně střežena, aby nepodlehla svodům své mladistvé obraznosti. Dvakrát proto trestána učitelem a potom i rodiči, protože si toužila v nesmělých svých úvahách ulevit a rozbít železný kruh pražské neupřímnosti.
… [ více ] …

Čtení o německém divadle v Reichenbergu
Kapitola Zunfttheater (Tuchtheater) – Divadlo soukenického cechu
Nakladatelství Roman Karpaš RK 2010

Divadelní budovu představovala jednoduchá stavba v biedermeierovském stylu. Průčelí zdobily čtyři sloupy charakterizující antickou architekturu, mezi nimi se vcházelo i vycházelo třemi vchody směřujícími do Novoměstského náměstí. V prvním poschodí byla vysoká dělená obloukovitá okna. Ve středu budovy nad okny v trojúhelníkovém štítu umístěn erb soukenického cechu. Pod ním velké římské číslice MDCCCXX připomínající rok výstavby.
Stavba byla budována na svažitém terénu, a proto vznikl v prostotu pod přízemní částí divadla suterén, využívaný jako noclehárna, byt správce a hostinec spolu se spolkovou místností (tady uložena cechovní truhla a stuhami zdobený znak s erbem).
 … [ více ] …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>