Dickensova Vánoční koleda u Šaldů

Povídku Vánoční koleda o nelítostném lakomci Vydřigrošovi vydal Charles Dickens roku 1843, byla mnohokrát zpracována, na Slovensku například vznikla v roce 1959 opera Jána Cikkera Mister Scrooge, baletní adaptaci zatím žádný soubor v Česku neuvedl.

Richard Ševčík je špičkový tanečník a nadějný choreograf, inscenoval v Plzni například Dickensova Olivera Twista, oslovil Jana Matáska, který zatím žádný balet nedělal, vznikla výborná minimalistická romantizující muzika. Ševčík vytvořil nejen choreografii, ale ujal se i režie, jako bývalý tanečník si vykoušel, co jednoliví tanečníci a tanečnice umějí. Zvlášť tanečníci Alexey Yurakov – Maria Gornalová, Vydřigrošův synovec a jeho žena, jsou známí z mnoha představení, ale dnes pomalu stejnou techniku má celý ansámbl.


Libreto napsala Kateřina Ševčíková, scénu dělal Luděk Hora a kostýmy Tomáš Kypta. Smyslem bylo vytvořit scénu pro děj v podstatě činoherní. Na scéně se pohybují postavy v obleku, s cylindrem a pláštěm.

Je zde velký šéf, shrbený vzteklý vousatý starý, hrbatý, brejlatý Vydřigroš – Jaroslav Kolář, přebírá zbytek firmy po zemřelém společníkovi , hází lidem na zem věci, má cylindr a v duši mráz, nechal by si pro desetník vrtat koleno, že se občané před Vánoci radostně zdraví, neuznává. Pošťuchujícího kluka se dvěma holčičkami okřikne, je to nepříjemný patron.

Na jevišti je jeho postel, stoly, dveře a schodiště, vše z 19. století, na stěně velký ciferník hodin.

Light design má na starosti Jakub Mareš, pouští na průhlednou spuštěnou fólii sníh a později podivné věci, co se Vydřigrošovi zdají.

Po přestávce je svlečený Vydřigroš ve spacím úboru s noční čepičkou na hlavě, pokouší se usnout, zdá se mu, že počítá peníze, zjevují se mu řetězy chrastící zesnulý Vedral – Macbeth Kaněra a trojice temných přeludů, kostlivců, mají masku vzadu. Pak prochází bytem Boba Škrabáka – Joseph Edy, jeho ženy – Marika Hanouská a dětí – Jaromír Yurakov, Veronika Zajícová a Babeta Březovská. Je úsměvné vidět děti při prvních opravdových figurách.

 

Další přízrak – Kristýna Petrášková, má zepředu černé rty, zezadu masku, někam ho vede. Vydřigroš vidí sám sebe, jeho obraz ztvárňuje Mischa Hall, s první láskou Bellou, tančí ji drobná Annabel Pearce. Dalším přízrakem bez tváře je Temnota, jen dlouhá látka hladí podlahu, tančí ji Margaux Thomas, a dva malí začernění podnikají útok na samotného Vydřigroše. Jediné jeho štěstí je ve zlaté róbě Nevinnosti – Veronika Šlapanská, ale ta pak zmizí. Ráno je Štědrý den, Vydřigroš se změnil, vybíhá na ulici, dá krocana potřebným a raduje se z Vánoc, jedna z holčiček zpívá koledu. Maminky, babičky i malé slečny v hledišti zamokřují kapesníčky.

Charles Dickens prostě k Vánocům patří. Liberecký balet díky nadprodukci umělců ve světě a díky penězům se prodírá na samou špičku Evropy.

Viděl jsem představení 25. listopadu 2018. Sehnal jsem na druhou premiéru jeden lístek do druhé řady, obdivoval jsem z největší blízkosti, jak skvěle to tanečníkům jde. Doporučuji přijít dříve a podrobně si přečíst v programu děj, pokud není dobře známý.

Přijďte se podívat.

Otto Hejnic

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>