Dne 22. května 2018 jsem konečně viděl Petrolejové lampy – obrazy z Jilemnice, baletní zpracování známé knihy Jaroslava Havlíčka. Před lety ve filmovém zpracování Juraje Herze hlavní roli Štěpy Kiliánové ztvárnila Iva Janžurová, bratrance Pavla, rakouského důstojníka, hrál Petr Čepek.

Co může a nemůže balet? Chybí slovo! Chybí detaily tváří, zachycující nejjemnější odstíny nálady. Známý choreograf a bývalý tanečník Libor Vaculík dílo sepsal, zrežíroval a vymyslel. Petr Malásek vybral hudbu Leoše Janáčka a navázal tak na baletní zpracování Listů důvěrných a Glagolské mše Pavla Šmoka, na Sinfoniettu, kterou znovu přepracoval Jiří Kylián, citoval dále Její pastorkyňu a Tarase Bulbu.

Na scéně Radka Honce se objevuje kolébka a manželská nepoužitá postel. Kostýmy Romana Šolce připomínají dobu před první světovou válkou. Na začátku století třicetiletá Štěpa, nijak oblíbená dívka v brýlích, Veronika Šlapanská, prožívá svou vážnou lásku. Libor Vaculík dokázal, že tancem lze podat srozumitelnou vypověď o citech a složitých lidských vztazích. Postupně vidíme stavitele Kiliána, Štěpina otce, Davida Peška Dvořáka, její matku na invalidním vozíku, Janu Kaplanovou, kteří nakonec dají dceři požehnání. Poznáváme prvního nápadníka Aloise Trakla v podání Josepha Edyho, starostu Trakla – Petra Müncha, jeho sestru – Petru Březovskou a Dr. Blodka – Rory Fergusona.

Pyšná Veronika Šlapanská je ráda, ale rakousko-uherský důstojník Pavel Malina – Jiří Ševčík j. h., ji nechce, je menší, útočí na děvečku Karlu – Annabel Pearce. Jan Malina st. – Jiří Černý chce zachránit, co se dá. Jan Malina ml. – Macbeth Kaněra mu pomáhá, ale Jiří Ševčík řádí jako černá ruka. Zjevuje se malá holčička – Babetka Březovská. Opuštěná oklamaná Veronika Šlapanská bere svůj úděl statečně až k hořkému konci.

Vedle pánů a dam z Jilemnice, kteří předstírají vlažné city, doutná silný milostný příběh, plný zmaru. Plné uznání si zaslouží Veronika Šlapanská a její vysněný poručík, Jiří Ševčík. Režisér Libor Vaculík je kouzelník.

Otto Hejnic