Don Juan – Tomáš Svoboda dle Moliéra

Dona Juana zpracoval Tomáš Svoboda vskutku netradičně, téměř 400 let starý původní Moliérův text převedl do současné mluvy přicházející generace. Don Juan (Tomáš Impseil) je někdo důležitý, obecně známý, výjimečný a režisér Sganerelle (Tomáš Váhala) o něm natáčí film. Tak začíná divadelní scénář, uváděný na Divadle F. X. Šaldy v Liberci, dá se říci, že z původního Moliéra nezbyla jediná věta, ale zůstal zachován smysl inscenace. Riziko převést děj do dnešních dnů a zároveň udržet, oč v něm běží, se kupodivu povedl. Tomáš Svoboda byl i režisérem inscenace. Měla premiéru 21. dubna 2017, viděl jsem představení 24. května.

Představitel Dona Juana Tomáš Impseil, který se na pár let libereckému publiku ztratil, má odpovídající charisma, je to pan herec. Všechno o něm chce zjistit režisér Sganarelle, Don Juan ho dráždí, ale zároveň přitahuje. V úvodu hry se Sganarelle dokonce jako Don Juan představuje, touží mít jeho ničím nespoutanou přirozenost. Říká o sobě, že není homosexuál, i když ho tak mnozí nazývají, což se úplně nepotvrzuje. Drobný, pohledný, stále napůl dětský Váhala zastává klasické postoje a marně se snaží Dona Juana pochopit. Úvodní scéna zachycuje svatbu Dona Juana s Elvírou (Markéta Tallerová) v bílém závoji, jejich cestu do maringotky, odkud ale Don Juan uniká, což Elvíra, jež si představovala medové dny, naprosto nechápe. Sganarelle, který vše zaznamenává na kameru, jí nemůže Juanův útěk rozumně vysvětlit.

Automechanik (Jakub Chromeček) spravuje auťák, pomáhá mu Clair z Ostašova (Eliška Janstová), která je úplně zblblá ženskými časopisy a chudáku automechanikovi, jenž ji požádal o ruku, předvádí, s mobilem v ruce, jak by měl postupovat, jak by vyznání lásky vypadat mohlo. Když se na scéně ale objevuje stoprocentní Don Juan, okamžitě ho bere a její kalhotky míří ke kotníkům. Jenže trik, sotva jsem tě uviděl, hned jsem se zamiloval, zabírá, intelektuálka a další prostinká dívka jsou zasaženy, mydlí se navzájem na podlaze šlehačkovými dorty. Markéta Coufalová, Veronika Korytářová, Eva Rázková i Eliška Janstová srdnatě bojují, zatímco Tomáš Impseil svlečený do půl těla se směje.

Scénograf Nikola Tempír vyhotovil dva bílé auťáky, první má nápis Don Juan 2017, druhý Bond 007, v něm přijíždějí zhrzení bratři Elvíry, Martin Polách a Matěj Nechvátal, Elvíru pomstít. Ve třetím posunovadle jezdí Juanův otec, Jaromír Tlalka, někde bloudí Ladislav Dušek. Kostymérka Vladimíra Fominová zachycuje všední 21. století.

Třetí píseň této road movie je Perfect Day Lou Reeda, ráz hry je ryze současný, jenže rozhovor Dona Juana a Sganarella je téměř stejný, jakým Moliére roku 1665 pobavil Ludvíka XIV.

Dva inscenátoři, Tomáš Svoboda s Tomášem Syrovátkou, předvedli málo očekávané, v jedné hře ústrojně spojili dvě epochy. Málokdy jsem viděl něco tak zábavného a zároveň tak zraňujícího. Račte se přesvědčit sami.

Otto Hejnic

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>