Jan Měřička zachycuje sraženou zvěř

27. prosince 2016 mezi Ježíškem a Silvestrem jsem z třetí ruky zjistil, že v odsvěceném kostele Panny Marie Sněžné v Andělské Hoře, dnes části Chrastavy, vystavuje grafik a malíř Jan Měřička. Chvíli jsem navigoval já, chvíli GPS, Otto Hejnic třetí řídil. Sjeli jsme z dálnice, zabočili doprava a vzhůru nad námi se ve tmě vznášel osvětlený kostel. Vydrápali jsme se nahoru, u vchodu čekal Jan a podal mi ruku, jako každému příchozímu. Jeho paní nám nabídla svařák a přichystala  křížaly.

Měřička naposledy v Andělské Hoře uspořádal spolu s Němci v roce 2009 výstavu Hraniční prostor.  Na zahájení současné výstavy řekl, že zatímco nejmladší generace má neustále puštěné kamery a videa a  vše sleduje v aktuálním čase, on patří ke generaci předešlé, která zachycuje čas, střety života s technikou. Výsledkem střetů jsou mrtví, auty zasažení obyvatelé přírody, sražení ptáci nebo přejeté lišky po příkopech. Zvolil  fotogramy, mrtvé zvíře je nanášeno přímo  na  fotopapír.

Na zahájení přišlo asi třicet lidí, je to pro místní něco nezvyklého, nového, obeznámení návštěvníci galerií zachytí rytmus života či umírání, to je zřetelné na vlnovce Ptáků, černých na bílém podkladě. Artefakt Umírající lišky zaujme, několik se jich různě točí, což asi  normálně nedělají.

Stopy mrtvého jezevce působí tísnivě. Naopak, na  devět metrů dlouhém papíře je  zachycen prchající zajíc, peláší pryč.  Ptáci 1 bezvládně leží, Jezevci, to jsou sotva zřetelné obrysy živočichů ležících v příkopě. Ptáci na kůru jsou sice v pohybu, ale život z nich vyprchal.

Jana Měřičku, profesí lékárníka, který s manželkou chystal léky, znám ještě z doby totality ze Síňky. Později se vrhl na výtvarničinu, dokonce učí v Praze na FAMU. Vyhýbá se zavedeným postupům, vytvořil v Liberci mezinárodní centrum, kde se setkávali a tvořili tehdejší mladí. Významnou byla hojně obeslaná výstava v nově postavené synagoze nazvaná Nenávist, kde představil knihy s básníkem Jaromírem Typltem. V poslední době vytvořil grafiky ke knize Hanse Magnuse Enzensbergera Zánik Titaniku, kterou přeložil v roce 2015 Pavel Novotný, a zároveň knihu ilustroval.

Do kostela přišel krom Pavla Novotného Luděk Lukuvka, který je kurátorem v Galerii Lázně, fotograf Karel Čtveráček, bývalý šéf Síňky, ředitel Naivního divadla Stanislav Doubrava, akorát z Prahy nepřijel nikdo.

Výtvarník Milan Paulů, který dnes podniká, vzpomenul na bouřlivé začátky devadesátých let, na husitskou faru, Síňku a další místa, kde se dalo vystavovat.

Výstava potrvá do 15. 3. 2017,  je otevřená po domluvě s pí Popelínskou, bydlí v místě číslo 34,  má mobil 722 623 043, nebo s Janem Měřičkou, má mobil 728 577 167, přestěhoval se z Liberce do Křižan.

Jde o ojedinělý počin, nebo se dá znovu dohromady parta výtvarníků z minulých let?

Otto Hejnic

Napsat komentář